close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
...život není zlej, jenom lidi jsou svině...


Únor 2010

Prolog FL

28. února 2010 v 9:40 | ×Melanie× |  Four love
°°°začátek 1. ročníku°°°
Malá holčička kráčela za doprovodu rodičů, babičky a devátenácti letého bratra Alexe po nádraží King's Cross a rozhlížela se na všechny strany. Všude kolem proudili mudlové. Ničeho si nevšímali a bezhlavě kráčeli za svým. Rodinka došla k přepážce mezi nástupišti devět a deset. Společně se rozešli proti zdi. Dívka zavřela oči a čekala náraz, který nepřišel. Když se znovu odvážila otevřít oči, zjistila, že se ocitla na podivném nástupišti. Na kolejích stála zářivě červená lokomotiva a odfukovala páru. Byl to obraz jako z pohádky. "A jsme tady!" usmála se paní Greenová, dívčina maminka. Babička Mary se rozvzlykala a dívka jí pevně stiskla ruku. "Pojď, zlatíčko! Musíme ti najít kupé!" usmál se na dívku tatínek a vedl jí směrem k vlaku.
Pan Green položil kufr do přihrádky na zavazadla a vyskočil ven. Jeho dcera za ním, aby se naposledy rozloučila se svou rodinou. Maminka ji objala a kladla jí na srdce, aby psala, dobře jedla a chovala se slušně. Tatínek jí poplácal po rameni a prostě popřál hodně štěstí. Babička neřekla nic, jenom štkala do kapesníku. Brácha dívku pevně objal a naposledy jí připomněl skřety při zařazování (vykládal, že budou muset soupeřit se skřetem a podle toho, jak se zachovají, že je zařadí). Potom dívka vyskočila do dveří vlaku, které se za ní přibouchly. Dívka mávala, dokud vlak nezajel do zatáčky. Potom šla do svého kupé.
Tam už ale někdo seděl. Dvě dívky zhruba v jejím věku. Jedna byla blonďatá a drobná s modrošedýma očima. Proti ní seděla na svůj věk vysoká dívka s dlouhými ryšavými vlasy a jasně smaragdovýma očima. "Ahoj, tohle kupé je tvoje, viď? My jsme nevěděly, jestli si tu smíme sednout, tak jsme si řekly, že... Když budeš chtít, můžeme jít..." začala překotně mluvit rudovlasá dívka. "Ne, to je v pohodě! Já jsem Violet Greenová!" mile se usmála. "Těší mě! Já jsem Lily Evansová..." řekla rusovlasá. "...a já Carmen Debusiová, ale raději mi říkej Men!" doplnila ji ta blondýna a věnovala Violet zářivý úsměv. Chvilinku si povídaly o Bradavicích a Nebelvíru o kterém jsme se shodly jako bezbečně nejlepší kolej. "Alex říkal, že budeme muset bojovat se skřetem..." sdělovala Violet bratrova slova svým novým kamarádkám. "Jane zase mluvila o tom, že budeme předvádět různá kouzla!" řekla ta blondýnka - Men. "Ne, tak to není. Nasadí nám na hlavu starý kloubouk. Ten nahlédne do našeho svědomí a vlastností a podle toho nás zařadí. Mluvil o tom Brumbál, když u nás byl a přinesl mi dopis..." pronesla Lily. "Já toho Alexe zabiju!" zamumlala Vi. "NE! UŽ MĚ NECH, JOHNE! CHCI JÍT SAMA!" křičel někdo na uličce. Potom se dovnitř vřitíla černovláska s uhrančivýma černýma očima a padla na jedno sedadlo. "Jé, omlouvám se! Můžu tu zůstat? Nebo mě brácha samou starostí zavraždí!" odfoukla si neposlušné vlasy z čela. "Samozřejmě! Já jsem Violet Greenová. Tohle je Lily Evansová a Carmen Debusiová" postupně Vi všechny představila. "Já se jmenuju Alice McDonaldová. Moc mě těší!" usmála se.
Povídaly si asi do půlky cesty. Dveře kupé se rozletěly a dovnitř vešli dva chlapci. Jeden byl rozcuchaný s brýlemi a druhý delší černé vlasy a takové potivné oči. Velké a bouřkově šedé. Uhrančivé. "Ahoj! Taky jedete do prvního ročníku?" usmála se na ně Lil. "Jasně! Tady James se nemůže dočkat, viď kámo!" zahlaholil ten černovlasý a věnoval svému kamarádovi ránu do ramene. Nespouštěl oči z Lily. "Mimochodem jsem Sirius Black!" usmál se na nás. "Black?!" vypískla Alice zhrozeně. "No jo. Ten 'zrádce krve'" kysele se ušklíbnul. "Aha. No já jsem Violet Greenová, tohle jsou Lily Evansová, Alice McDonaldová a Carmen Debusiová..." postupně Vi kamarádky představila. "Jo, já jsem James, James Potter!" představil se ještě ten brýlatý. Neustále zíral na Lily, které to začalo být pomalu nepříjemné. "Co tak zíráš?" vyjela na něj. "Nezírám!" bránil se Potter. "Zíráš!" odsekla Lily. "Ne-" zalhal James, ale přerušil ho ten Black. Chytil ho za rukáv košile a vystrčil ven. "No... rádi jsme Vás poznali..." zářivě se umál a zmizel. "Zíral!" řekla Lily a vytáhla si z kufru knihu.

"Debusiová Carmen!" vyhlásila profesorka McGonagallová. Carmen vystoupila z řady a nechala si klobouk spadnout přes oči. Váhal asi minutku. "NEBELVÍR!" vykřikl. Men se spokojeně usmála a pelášila k Nebelvírskému stolu. Profesorka chvilku volala další jména. Potom... "Evansová Lily!" zvolala a tentokrát vystoupila Lil. Trvalo trochu déle. Nakonec přeci jen... "NEBELVÍR!". I Lily běžela šťastně k nebelvíru a sedla si vedle Men. Violet se podívala po Alici a ta jí stiskla ruku. "Greenová Violet!" zakřičela profesorka. Vystoupila z řady. Cítila na sobě každé oči v síni a místo nohou měla najednou želé. Opatrně se posadila na stoličku a profesorka jí na hlavu položila ten starý klobouk. Bude si muset potom pořádně umýt vlasy. 'Hmmm, kam tě poslat? Havraspár absolutně ne, jak by jsi se dostávala do společenské místnosti? Mrzimor také ne, měli by tam s tebou problémy. Zbývá Zmijozel a Nebelvír... Tvoje matka je mudla nemám pravdu?' 'Jo' potvrdila mu. 'Ale do Zmijozelu stejně nechci. Chci za kamarádkami do Nebelvíru! PROSÍÍÍM!' pomyslela si. 'Dobrá. když tak prosíš, ať je to teda...NEBELVÍR!" zařval klobouk tak, že jí praskly ušní bubínky a rychle si běžela sednout k jejímu novému kolejnímu stolu. "Senzace!" zapištěla Lily a zuřivě ji objala. "Jo" usmála se. Na víc se nezmohla. Dál potom sledovala zařazování. Držela Alici palce až to bolelo. Konečně profesorka vyvolala i jí. Seděla tam snad pět minut. Potom byla ale přeci jen zařazená do Nebelvíru. Všechny čtyři si plácly se šťasnými ohníčky v očích.
Potom začala hostina na zahájení školního roku. Seděly tam a povídaly si. V tu chvíli Vi napadlo něco, co tenkrát slyšela řikat Lexu (Alexe). 'Přátelé navždy'. Znovu se podívala po třech rozesmátých tvářích jejích nových kamarádek. Za tak kratičkou dobu jí tolik přirostly k srdci...

Chtěla bych se jenom omluvit za případné chybky, nemám moc času to po sobě číst...
Dík ×Mel×

Info - Four Love

27. února 2010 v 18:04 | ×Melanie× |  Four love












FOUR LOVE
(v překladu něco jako čtyřikrát láska nebo čtyři lásky...)
Počet kapitol: Netuším, ale bude tam prolog a epilog
Doba: klisicky Pobertové (James Potter)
Hlavní postava: Viloet Greenová - úplně obyčejná holka, střední postava, delší hnědé vlasy, hnědé oči, ve škole průměr, je ale neskutěčně přátelská a vnímavá
Další postavy: Lily Evansová, Carmen Debusiová, Alice McDonaldová, Pobertové, Frank Longbottom, George McMilien, zmijozelští, učitelský sbor a další
Žánr: romantika, komedie (v mezích) a další (ještě přesně newim, mno...)
Omezení: žádný
Varování: nic moc, budou tam místy sprostá slovíčka, ale já to bez nich neumim...
Stručně: Violet Greenová, Alice McDonaldová, Carmen Debusiová a Lily Evansová jsou už od prvního ročníku nejlepší přítelkyně. Každá z nich je jiná (nejen podle vyhledu), ale zato se výtečně doplňují. Cestu jim zastupují Pobertové. Co se stane? Klasický příběh o lásce čtyř praštěných holek...
Violet Greenová:
Carmen Debusiová:
Alice McDonaldová:
Lily Evansová:
Tady buďte shovívaví, jinou zrzku jsem nenašla, Lily má mít tmavší vlasy...
P.S. Rozhodla jsem se sem dát mojí druhou povídku. Je jedna z těch lepších, tak snad se Vám bude líbit. Prolog by měl být už zítra, doufám!
Jo a te úvodní obrázek ještě upravím, babi tu má jenom malování, nic moc...
P.P.S. Omlouvám se, že už jsem tu dlouho nebyla, mám zaracha. Teď se ségrou spíme u babi (taky nás mohli nechat doma, ale nestěžuju si :-D), takže můžu na počítač. Články radši přednastavím, ale počítám, že už to nebude dlouho trvat.
A ještě bych mohla popsat ten úvodní obrázek, takže: (z leva) Carmen Debusiová, Alice McDonaldová, Violet Greenová a Lily Evansová

2. kapitola BoL

24. února 2010 v 18:13 | ×Melanie× |  Bet or love???
Usadila jsem se s Lil do třetí lavice a čekala na tu horu sádla jménem Křiklan. Přišel pět minut po zvonění. Mnul si naražená záda a mrmlal si něco o nevděčných parazitech. Neubránila jsem se úšklebku. "Něco se vám zdá vtipné, slečno Boudlerová? Pokud vím, byl to váš chleba...!" osopil se na mě. "Byl, ale trest už jsem dostala, pane profesore..." zářivě jsem se na něj usmála. "To neznamená, že nemůžete dostat další!" oplatil mi. Pokrčila jsem rameny.
Měli jsme dělat Doušek živé smrti. Lil se dala ihned do práce. Většinou pracovala ona, já si čmárala do sešitu. Po předchozích zkušenostech jsem se pomoct snažila jen minimálně. Díky Lil jsem získala další vynikající z lektvarů.

Na obědě jsme si sedli doprostřed stolu. Po chvilce si k nám přisedli Poberti, Black vedle mě a Potter vedle Lily. "Ahoj zlato!" usmál se Black sladce. "Nazdar imbecile!" oplatila jsem mu úsměv, v mém případě se jednalo spíš o úšklebek. Dělal, že mou odpověď neslyšel. "Hele, já vím, že po mně toužíš...! Vidím ti to na očích!" usmál se vítězoslavně. Znovu jsem se ušklíbla. "Vážně? Já myslela, že z tý vaší party je slepej Potter!" uchychtla jsem se. Remus s Lil vyprskli smíchy, Blackovi zacukaly koutky a Potter se zatvářil uraženě. Pettigrew zase nevnímal - jako nikdy, když vidí jídlo. Potom se podrbal na zadku tak, že se mi zvedl žaludek. "Fuj! Pettigrewe svědí tě mozek nebo co?!" osopila jsem se na něj. Síň byla právě tichá, takže se rozesmáli všichni. Pettigrew zrudnul jako rajče. Stěží jsem dojedla poslední sousto a zvedla jsem se. Po mně Lily a Black a když šli oni, šel Potter s Remusem. Peter zůstal sedět a stále pojídal obrovské množství různého jídla. Vydala jsem se do společenky.

"Koukejte, mudlovská šmejdka! A ještě zrzavá!" v půlce cesty nám zahradili cestu zmijozelští. Malfoy, sestry Blackovy a pár dalších jim věrných. Po Malfoyově poznámce se rozesmáli. James zaryčel a vytáhl hůlku. "To odvoláš! Omluv se!" zasyčela jsem směrem k němu. "Proč?!" nakrčil nos. "To poznáš, jestli to neuděláš!" odsekla jsem mu. "Chceš mi vyhrožovat?" ušklíbnul se."Ne, nechci. Já už to totiž dělám! Omluv se!" vytáhla jsem hůlku. "Ani ve snu!" spokojeně se usmál a také vytáhl tu svojí hůlku. Už jsme se nadechovali k nějakému zaklínadlu, když přiběhla McGonagallka. "Co se to tu děje?! Vraťte se do svých společenských místností, pokud ovšem chcete dostat školní trest..." vykřikla a postavila se mezi nás. "My už jdeme, paní profesorko!" zářivě jsem se usmála, opatrně jí obešla a zdrhala do nebelvírské věže. Ostatní nebelvírští za mnou.

Ještě ten den jsem kráčela ke Křiklanově kabinetu - jako zmoklá slepice. Hrubě jsem zaklepala a čekala. "Dále!" ozval se zevnitř Křikův hlas. Pomalu jsem vstoupila dovnitř. "Takže slečno... dneska půjdete do Zapovězeného lesa pro několik bylinek do lektvarů. Pan Filch vás doprovodí..." prohlásil a znovu se zahloubal do opravování písemek. Sotva to dořekl, vstoupil dovnitř nerudně se tvářící školník. "Pojďme..." zašklebil se a vyšel ven. "Nashledanou, pane profesore!" zamumlala jsem a šla za Filchem, který si znovu mumlal něco o starých praktikách (věšení za kotníky, ...apod).

Do ložnic jsem se dostala někdy k druhé hodině ranní. Bolel mě celý člověk a byla mi hrozná zima. Ten pozdní příchod se mi krutě nevyplatil...

Na dalších dvou trestech jsem měla společnost v podobě Jamese Pottera a Siriuse Blacka. Snažila jsem se je nevnímat, což se mi celkem dařilo. Potter se mě ale neustále vyptával na Lil a Black měl takové oplzlé kecy, až mě to připadalo divné...
Měla jsem také pořádnou rýmu a kašel. Kapesník jsem z rukou nepouštěla a kašlala jsem kudy jsem chodila. Profesorka McGonagallová mě několikrát radila, abych zašla na ošetřovnu, ale na ošetřovně jsem trávila poměrně dost času a madame Pomfreyová už ze mě byla na přášky. Proto jsem jí nehodlala otravovat jen s rýmou...

P.S. Vím, že je ta kapitola krátká, ale já mám teď hrozně málo času, musím se jít ještě učit na test z dějáku...

2. spřátelko - ŠÍLENEJ A BIČIK

22. února 2010 v 19:56 | ×Melanie× |  °°°SB°°°
2. spřátelený blog je Šílenej a Bičik. Jsem moc moc moc ráda za spřátelení a tady je diplom (Vampire Diaries neznám, ale snad je to dobrý...):

A diplom od nich, je krásný, děkujuuu moc moc moc!!

1. spřátelený blog - WLADKA

22. února 2010 v 17:06 | ×Melanie× |  °°°SB°°°
1. spřáteleným blogem se stává Wladka. Dík za spřátelení a tady je diplom:
P.S. Newim, proč jsou tam ty růže...

1. kapitola BoL

21. února 2010 v 20:51 | ×Melanie× |  Bet or love???

×Steph Boudlerová×
Pádila jsem ke Křiklanovu kabinetu seč mi síly stačily. Už jsem měla mít asi dvě hodiny trest... To to zase odseru...
Vyčerpaně jsem zaklepala na Křiklanovy dveře. "Konečně slečno Boudlerová! Jak jste se vyspinkala?! Dostáváte další dva tresty, první bude dnes v osm. Snažte se alespoň projednou přijít včas...!" doporučil mi jízlivě a přibouchl mi dveře před nosem. Rozvztekaně jsem mrskla chleba ve své ruce na podlahu. Otočila jsem se a šla hledat Lily. Za mnou se ozval zvuk otevírání a zavírání dveří a potom...tupý zvuk. Bylo to, jako by se složila půlka Bradavic. "SLEČNO BOUDLEROVÁ!! Gratuluji k dalšímu trestu!" rozkřikl se na mě Křiklan. Otočila jsem se. Ležela tam hromada tuku. Křikla byl v obličeji rudý jako pavianí prdel a měřil si mě rozhořčeným pohledem. No jistě! Ten můj chleba! Mela jsem s tím radši počkat před zmijozelskou společenku...! Skousla jsem si ret a rychle běžela za Lily, ještě by si to rozmyslel...

Vycházela právě z Velké síně a za ní si to štrádovali Poberti v čele s Jamesem Potterem, který visel očima na Lilyina záda. Všichni tři (Peter žral ještě pět posledních toastů ze snídaně) si mě měřili zkoumavými pohledy.
"Tak co, jak to šlo? Nevińadal ti?" ptala se hned Lily ustaraně. "Ne, zezačátku. Jenom mi řekl, že mám další dva tresty a že mám chodit včas..." usmála jsem se. "Vidíš, šlo to dobře!" oplatila mi úsměv. Mně ten úsměv stekl z tváře. "Jo, jenže já byla tak navztekaná, že jsem hodila ten chleba na zem. Potom jsem šla. No a on mezitím vyšel z kabinetu a tak nějak... prostě po tom chlebu uklouzl a rozfláknul se na zemi. Pak začal řvát, že mám další trest a tak jsem zdrhala..." kysele jsem se ušklíbla. "Ty jsi nenapravitelná...!" povzdechla si Lily a objala mě kolem ramen. Za námi se ozvalo troje vyprsknutí smíchy. Otočily jsme se a za námi se Poberti svíjeli smíchy. Potřásla jsem hlavou a vydala se na formule.

Jak jsem čekala, byl to nudný výklad. Ten skřítek (Kratiknot) pořád kecal a pořád, a pořád, a pořád, a pořád... Už jsem to nevydržela, položila hlavu na lavici a usnula.
Probudila mě Lily, která mě uštědřila dloubanec do břicha. "Slečno Boudlerová! Doufám, že neruším!" vykřikl skřítek. "Nechtěla jsem to říkat tak přímo, pane profesore, ale ANO" ušklíbla jsem se. Celá třída propukla v řehot. "Jak si tohle představujete?!" vyjekl Kratiknot. "Úplně normálně. Zase položím hlavu a usnu..." pokrčila jsem rameny. Lily vedle mě zalapala po dechu, ale ostatní se očividně dobře bavili. "Okamžitě jděte za vedoucí vaší koleje! Předáte jí tenhle vzkaz...! zbrunátněl profesůrek, ale bylo to spíš zábavné.
Předal mi vzkaz a já s pukrletem vyšla ven. Nasupeně jsem se vydala ke kabinetu McGonagallky a hrubě zaklepala. "Dále" ozvala se profesorka zevnitř. "Dobrý, paní profesorko!" usmála jsem se a strčila jí do roky Kratiknotův dopis. Megoška ho přelétla pohledem. "Slečno Boudlerová, já už nevím, co s vámi! Školní trest vám udělovat nebudu, profesor Křiklan se zmínilo těch třech trestech, co jste dostala od něj. Jen vám chci poradit! Vaše chování je otřesné, musíte s tím něco udělat! A teď sypte, co nevidět je konec hodiny!" škrobeně se usmála. "Děkuji, paní profesorko! Nashledanou!" a nechala jsem jí samu.

Bez větších obtíží (jen jsem cestou zmlátila jednoho zmijozelského páťáka) jsem se dostala před třídu formulía čekala. Za chviličku opravdu zvonilo. Usadila jsem se na parapet a zírala na dveře. Vycházelo tolik studentů, ale zrzka ani jedna. Lily asi zase pomáhá Kratiknotovi s věcmi (sám neunese ani těžší knihu). "Ahoj...!" zašeptal někdo za mnou. Dotyčný mě přitáhl za boky k sobě. Trhnutím jsem se otočila, rozmáchla se a vrazila mu pořádný pěstí do nosu. Zaslechla jsem ještě lehoulinké křupnutí a na zemi se svíjel Black v loužičce krve. "ÚCHYLE!" rozkřikla jsem se na něj. Neodpověděl, protože stále ještě ležel na zemi a chrčel bolestí. Jeho přátelé - Poberti chytili neodvolatelný záchvat smíchu. Ze třídy konečně vyběhla Lily. Chytila jsem jí za ruku a vlekla jí pryč (samozřejmě jsem si nemohla odpustit křik na jednoho ustrašeného prvňáčka mrzimoru - civěl na nás jako na zjevení).

Prolog - BoL

21. února 2010 v 17:23 | ×Melanie× |  Bet or love???

×SIRIUS BLACK×
"Ty vole, Tichošlápku! Vstávej, nestihneme snídani! No, tak!" stál nade mnou můj nejlepší kámoš James neboly Dvanácterák a mířil na mi hůlkou do ksichtu. Poznání, že to není nic dobrého jsem docílil, až když jsem ležel na zemi zabalený do závěsu své postele zlitý od hlavy až k patě. "TY DEBILE!" rozkřikl jsem se na svého nejlepšího přítele a pozvolna rudnul zlostí. Korunku tomu nasadil Rem neboly Moony, který přitančil a vyfotil to (ten blesk mě vyškvařil díru do palice). Po otázce, co to jako dělá, následovala Remova pdpověď: "Na občanku!" a se smíchem vyrazil pryč. Já s brbláním do koupelny.

Na snídani to bylo peklo - ovšem jako vždycky už asi někdy od třeťáku.
Sotva jsem vešel, okamžitě se na mě vrhlo spoustu holek, které jsem snad v životě neviděl (to ovšem neznamená, že jsem s některou nechodil!). Díky kamarádům jsem se v klidu nasnídal - sedl jsem si vedle Jamese a Péti, naproti Removi.
"Jak to děláš?!" vybuchl najednou Rem a měřil si mě zkoumavým pohledem. "Co máš namysli?" usmál jsem se (asi dvacet holek v síni málem omdlelo). "Jak to děláš, že sbalíš úplně každou?" vydechl naštvaně a závistivě zároveň. "To víš, chce to-" můj monolog byl přerušen Jamesem, který posměšně prohodil: "Každou ne!" a vyzívavě se usmal. "Co to kecáš? Úplně každou!" odporoval jsem. "Ne, to není pravda...!" posmival se mi James. "Chces se vsadit?!" pobouřeně jsem vyjekl. "Klidně, stějně vyhraju!" James se ležérně zhoupl na židli. "Dobře, takže když nesbalím holku, na kterou mi ty sám ukážeš,...políbím McGonagallovou!" prohlásil jsem. V ten moment, co jsem to vyslovoval, jsem si byl naprosto vědom svého vítězství, když jsem to ale řekl, nepřipadalo mi to tak jisté. Navíc... kdybych nevyhrál... BRRR!
"Skvěle! A když to projedu ja, tak...políbím Malfoye..."usmal se. "Paráda! Ruku na to!" usklibl jsem se. Podali jsme si ruce. "Reme, jso náš korunní svědek!" informoval našeho kámoše James. "Mně se to nezd-" začal Rem, ale přerušil jsem ho. "Tak která bude má vyvolená??" usmal jsem se a rozhlížel se po síni. James se posměšně uškíbnul. Nic neříkal delší dobu a mě to začalo štvát. "Tak...?" nadzdvyhl jsem obočí. "Stephenie Boudlerová" usmál se James tak zářivě, že mu málem vypadly zuby. "COŽE??!" zamumlal jsem a sesunul jsem se na lavici jak to šlo. Otočil jsem pohled na zmiňovanou dívku. Seděla tam naproti Evansové, Lily byla něco jako její ocásek a o něčem se bavili. Právě se něčemu smála. Ten úsměv byl celkem pěkný a když se usmívala, krčila roztomile nosík. Pohodila vlasy, které se jí ve světle z oken zaleskly. Potom mrkla na hodinky. Vyskočila jako zasažená elektrickým proudem a vykřikla přes celou síň: "A KURVA! JÁ JSEM KRÁVA! TO ZASE PĚKNĚ VODSERU!!". Popadla svůj nedojezený chléb a vyběhla pryč.
Zmučeně jsem otočil hlavu na vytlemený zbytek Pobertů. "TO-SI-DĚLÁŠ-PRDEL!" zasyčel jsem a sesunul se ještě hlouběji do lavice. Poberty chytil nový zachvat smíchu a já si raději namazal další rohlík. 'To bude ještě zajímavé' pomyslel jsem si. Kdybych tenkrát věděl, kolik na tom bude pravdy...

Info - Bet or love?

21. února 2010 v 13:18 | ×Melanie× |  Bet or love???
BET OR LOVE???
Počet kapitol: Tak to fakt newim...
Doba: Pobertové (James Potter)
Hlavní Postavy: Sirius Black a Stephenie (Steph) Boudlerová: delší hnědé vlasy, zelenohnědé oči, střední postava. Její nejlepší kamarádka je Lily Evansová. Steph je výbušné povahy, hádavá, nepříjemná (tz.: nikdo kromě Lil s ní nevydrží v jedné místnosti), ovšem je velice inteligentní a miluje famfrpál - hraje odrážeče (nebelvírský famfrpálový tým), společně s Tonym Jordanem.
Další postavy: Lily Evansová, James Potter, Remus Lupin, Peter Pettigrew, učitelský sbor, zmijozelští a další...
Žánr: komedie (pokusím se), romantika, trošku depresivní
Omezení: žádné
Varování: bude to trochu sprosté (trochu víc)...
Stručně: James popíchne Siriuse a vznikne sázka. Ta obsahuje, že pokud Sirius nesbalí holku, na kterou James ukáže, musí Siri políbit McGonagallovou. Siriova vyvolená je...Steph Boudlerová. Pro Siria je to těžký oříšek, ale mnohem těžší bude, až zjistí, že se do zlomyslné a hádavé Steph zamiloval...

Sirius:

Stephenie:


Nedokončené kapitolovky

21. února 2010 v 12:17 | ×Melanie×
Počet kapitol: Tak to fakt newim...
Doba: Pobertové (James Potter)
Hlavní Postavy: Sirius Black a Stephenie (Steph) Boudlerová: delší hnědé vlasy, zelenohnědé oči, střední postava. Její nejlepší kamarádka je Lily Evansová. Steph je výbušné povahy, hádavá, nepříjemná (tz.: nikdo kromě Lil s ní nevydrží v jedné místnosti), ovšem je velice inteligentní a miluje famfrpál - hraje odrážeče (nebelvírský famfrpálový tým), společně s Tonym Jordanem.
Další postavy: Lily Evansová, James Potter, Remus Lupin, Peter Pettigrew, učitelský sbor, zmijozelští a další...
Žánr: komedie (pokusím se), romantika, trošku depresivní
Omezení: žádné
Varování: bude to trochu sprosté (trochu víc)...
Stručně: James popíchne Siriuse a vznikne sázka. Ta obsahuje, že pokud Sirius nesbalí holku, na kterou James ukáže, musí Siri políbit McGonagallovou. Siriova vyvolená je...Steph Boudlerová. Pro Siria je to těžký oříšek, ale mnohem těžší bude, až zjistí, že se do zlomyslné a hádavé Steph zamiloval...


Počet kapitol: Netuším, ale bude tam prolog a epilog
Doba: klisicky Pobertové (James Potter)
Hlavní postava: Viloet Greenová - úplně obyčejná holka, střední postava, delší hnědé vlasy, hnědé oči, ve škole průměr, je ale neskutěčně přátelská a vnímavá
Další postavy: Lily Evansová, Carmen Debusiová, Alice McDonaldová, Pobertové, Frank Longbottom, George McMilien, zmijozelští, učitelský sbor a další
Žánr: romantika, komedie (v mezích) a další (ještě přesně newim, mno...)
Omezení: žádný
Varování: nic moc, budou tam místy sprostá slovíčka, ale já to bez nich neumim...
Stručně: Violet Greenová, Alice McDonaldová, Carmen Debusiová a Lily Evansová jsou už od prvního ročníku nejlepší přítelkyně. Každá z nich je jiná (nejen podle vyhledu), ale zato se výtečně doplňují. Cestu jim zastupují Pobertové. Co se stane? Klasický příběh o lásce čtyř praštěných holek...



Dokončené kapitolovky

21. února 2010 v 12:13 | ×Melanie×




ZATÍM NIC, ČASEM PŘIBUDOU!!!










Začínám...!

21. února 2010 v 11:58 | ×Melanie× |  ×JÁ & BLOG×
No...AHOJ! Přezdívkou ×Melanie× Vás vítá na svém povídkovém blogu!!!
Miluju psaní a na návrh učitelky češtiny začínám psát příběhy. Rozhodla jsem se začít povídkami a protože miluju HP - období Jamese Pottera, budu psát povídky zrovna o Pobertech. Kapitolových mám v iPhonu snad 50, možná víc, jednorázových o něco míň, tolik mě nebaví. Píšu také Twilight, ale newím, ty mi nepřišly tak dobré.

Nejvíc mě baví psát o párech Sirius Black/AUTP a Remus Lupin/AUTP, protože...ani newím, ale takové to že se Sirius Black - nenapravitelný holkař zamiloval, Remus Lupin se zamiloval, ale je vlkodlak a má strach, že té dívce ublíží...prostě mě to baví... Dřív jsem zkoušela i pár Lily/James, ale to mě za chvilku omrzelo, tady mám větší...rozlet(=D)?

Kecám tu už dlouho, takže ve skratkách: Vítám Vás na svém blogu, doufám, že bude alespoň někdo ty moje nesmysly číst a že se nekdy vrátíte.

Dík za pozornost
×Mel×
P.S. Pro lepší představu: takhle nějak vypadám!!!

Tento blog nebyl zakládán za účelem zisku! Některé postavy jsou pod právem J.K.Rowlingové...!